Dva důvody, proč dává zlato jako investice opět smysl
O zlatě se tvrdí mnohé, mimo jiné i to, že trend vývoje jeho ceny je vždy růstový. Jak je tedy možné, že loni blyštivý kov zlevnil takřka o třetinu? A má ještě vůbec smysl do zlata investovat? Odpůrcům takzvaných zlatých brouků se to zřejmě nebude líbit, ale žlutý kov před sebou podle všeho má navzdory loňskému výprodeji slibnou budoucnost. Je jen otázkou času, kdy si to trh uvědomí.
O zlatě se tvrdí mnohé, mimo jiné i to, že trend vývoje jeho ceny je vždy růstový. Jak je tedy možné, že loni blyštivý kov zlevnil takřka o třetinu? A má ještě vůbec smysl do zlata investovat? Odpůrcům takzvaných zlatých brouků se to zřejmě nebude líbit, ale žlutý kov před sebou podle všeho má navzdory loňskému výprodeji slibnou budoucnost. Je jen otázkou času, kdy si to trh uvědomí.
Poslední býčí trh na zlatě začal v roce 2001 a s jedinou výraznější přestávkou v roce 2008 trval dvanáct let. V dvanáctiměsíčním horizontu cena žlutého kovu skončila v mínusu teprve loni, kdy od ledna do prosince klesla zhruba o 28 %.
Důležité věci se ale odehrávaly i v onom zdánlivě klidném mezidobí. Za pozornost stojí zejména rok 2004, kdy se na scéně začaly ve velkém objevovat komoditní ETF. Ty dokázaly za velmi krátkou dobu nalákat obrovské množství investorů, kteří svými masivními nákupy do té doby velmi solidní růst ceny zlata ještě zrychlili.
Nedlouho poté na trhy dorazila globální finanční krize. Ta pro zlato sama o sobě nijak velkou ránou nebyla, horší ale bylo to, co následovalo po ní. Extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank, které se jejím prostřednictvím snažily nastartovat skomírající světové hospodářství, v investorech zasela myšlenku, že držet peníze ve zlatě je zbytečně konzervativní rozhodnutí.
Naplno se snaha investorů přesunout své peníze do výnosově atraktivnějších aktiv projevila v loňském roce, kdy se objem zlata drženého veřejně obchodovanými ETF snížil o 880 tun neboli o ekvivalent 30 % celosvětové roční produkce kovu. A právě to bylo podle všeho hlavní příčinou nástupu krvelačných medvědů, kteří s cenou zlata pořádně zamávali.
Sázka proti Spojeným státům
Podle investičního poradce Steva Sjuggeruda, který se zaměřuje na alokaci finančních prostředků do širokého spektra alternativ, by ale investoři zlato navzdory loňskému poklesu jeho ceny neměli přehlížet. Sjuggerud na nedávné finančně-investiční konferenci Stansberry Society upozornil, že by se žlutý kov mohl po roční pauze opět brzy ocitnout v hledáčku investorů, kteří by jeho cenu mohli poslat prudce nahoru.
Svůj názor Sjuggerud vysvětluje tím, že existuje reálná šance, že se ve velmi blízké budoucnosti stane hlavní světovou rezervní měnou na úkor amerického dolaru čínský jüan. "Zatímco růst americké ekonomiky je z velké části založen na znehodnocování dolaru, Čína vykazuje solidní výkonnost hospodářství i bez drahých podpůrných opatření," říká. "To je pro dlouhodobý růst globálního významu jüanu skvělá zpráva."
Jak to souvisí se zlatem? Pokud by se dolarskutečně začal dostávat pod tlak jüanu, bylo by to podle Sjuggeruda pro investory velmi špatné znamení. Americká měna by totiž v takovém případě začala prudce oslabovat a výprodeje by se záhy z forexového trhu rozšířily i na dolarové akciové trhy. "Podle mého názoru by zlato v takové situaci znovu začalo fungovat jako nejbezpečnější univerzálně směnitelná měna s obrovským růstovým potenciálem," říká.
Nedůvěra v papírové měny
Ignorovat žlutý kov nedoporučuje ani americký komoditní obchodník Kevin Kerr. "Ve prospěch zlata hovoří hned několik faktorů, v poslední době kromě jiného i pokračující nejistý vývoj situace na východní Ukrajině," napsal nedávno ve zprávě nazvané Gold SuperCycle Report. "Cena zlata je sice krátkodobě poměrně volatilní, důležité ale je, že již kov nemá mnoho prostoru pro další zlevňování," vysvětluje s tím, že se jeho cena aktuálně pohybuje pouze mírně nad těžebními náklady.
Americká ekonomika je navíc podle Kerra "zdevastovaná šíleným tištěním peněz, které se vymklo kontrole", a je proto jen otázkou času, než si lidé uvědomí, že uchovávat své úspory v národních měnách typu dolaru se rovná ekonomické sebevraždě. "Jedinou skutečně spolehlivou strategií, jak zabránit tomu, aby naše peníze byly znehodnocovány, je jejich přesun do zlata," tvrdí a odhaduje, že by se unce žlutého kovu mohla v případě nové vlny zájmu investorů velice brzy obchodovat minimálně za dva tisíce dolarů.
Albert Edwards je tak trochu medvěd, který maluje čerty na zeď. Už léta pochybuje o trvalosti řešení poslední velké finanční krize z dílny centrálních bank (nulové sazby, kvantitativní uvolňování). Až "to praskne" a ukáže se, že léčba levnými penězi vyvolává závislost a potřebu dalších peněz, bude podle něj mít zlato v portfoliu obrovský smysl.
Zdroj: kurzycz